Večer zajíždíme poblíž Grygalskyho fjordu na
jižním cípu South Georgie. Máme zde absolvovat výlet po fjordu a podívat se na
něj z moře. Jelikož píšu „máme zde“, je jasné, že ne vše dopadlo dle plánu
(plán „a“ jak říkají naši průvodci).
Bohužel večer se nám nedaří udržet na
kotvě a jelikož jsme zakotveni v relativně úzké zátoce dokonce částečně
najíždíme na pevninu (jenom kýlem, žádné ztroskotání se naštěstí nekoná:) Takže
ještě v noci se vydáváme do bezpečnějších vod a ráno se tak probouzíme
v Coper bay.
Bohužel z fjordu celou noc a i den fouká silný vítr,
který nám znemožňuje návštěvu, což je na jednu stranu smůla, ale holt si ho
musíme nechat ujít.
A tak rovnou vyrážíme k původně na později plánovanému
výletu do Coper bay, kam se jdeme podívat na Maraconi tučňáky. Tučňáci se zde
rozhodli hnízdit v trávě, takže za nimi musíme na kopec, patnáct minut
chůze do kopce (převážně po kamenech – nechápu co se jim zde tolik líbí) a
dostáváme se do našich neoblíbených trsů trávy, mezi kterými tučňáci hnízdí. Musíme se tedy držet pouze okraje kolonie,
abychom na nějakého nešlápli, nejsou totiž v trávě moc vidět.
Vidíme tak
pár rodinek Macaroni tučňáků, převážně ve fázi měnění peří, takže někteří jsou
vážně dost ošklivý :) Celkově se mi místo moc nelíbí, hodně bahna, špinaví
tučňáci a všudy přítomná klouzavá tráva, z které člověk neustále padá do
bahnitých uliček mezi jednotlivými trsy. Jako poslední místo na návštěvě South
Georgie jsme si mohli zasloužit lepší místo, ale i tak se loučíme se všechnou
tou zelení a životem v různých formách, kterým South Georgie doslova
oplývá a vydáváme se znovu na moře vstříc Tristan da Cunha.
Žádné komentáře:
Okomentovat