Na cestě...a blíž k Tristanu

Aprílový den začínáme standardně ve 4ráno na hlídce. Zjišťujeme, že předchozí hlídka toho asi moc s plachtami nedělala, jelikož měli čas na pár aprílových žertíků – otočený zvon na baru, výměna leštěnky na dřevo za vodu, stažení prostřední plachty ze stěžně a podobně :) 

Zbytek dne se nese v klasickém plachtícím režimu. Jíst.Hlídka.Spát.Znovu. 

Druhého dubna se přibližujeme na „dohled“ 300 nm k Tristanu. Bohužel nám nepřeje počasí (tedy počasí samotné je super – máme okolo 17stupňů, ale větry ne/vanou), takže jeden den strávíme zaparkovaní proti větru – tzv. Heave-too, kdy jsou plachty natočeny proti sobě a vytvářejí tak jakousi kotvu, která by nás měla +- udržet na místě. V této poloze pak čekáme na vítr směrem k Tristanu, kam bychom měli doplachtit v neděli odpoledne. 

Po celém dni v driftu (ten den „ujedeme“ pouze 22nm) přichází trochu větrů, bohužel nás záhy zase opouštějí a my musíme jet na motor. Stále jsme cca 170nm od Tristanu. 

Kapitán rozhoduje, že na původně plánovaný ostrov Nightingale se nejede a jedeme rovnou na Tristan. Tam máme domluvené nějaké aktivity (procházky a prohlídky), bohužel jakékoli větší aktivity (chtěl jsem jít na rybaření, další chtěli vystoupat na tamní vrcholek s příznačným názvem Peak) se nekonají, jelikož Tristanci slaví Velikonoce. 

Dokonce kvůli nám ani nechtějí otevřít internetovou kavárnu a máme se prý podělit o jedno PC v informačním středisku. Tak zatím moc nevím co si o tom myslet. Aktuální plán je pak dojet na Tristan v pondělí ráno a odpoledne už zase pelášit směr Cape Town. Tak uvidíme jak to půjde a jak říkáme „we will see at sea“.